“Těžko říct, kdo byl první, jestli vejce nebo slepice. Ale tady, tady byl rozhodně první strom,” usrknu kávy ve stylovém bistru. “Já vám k tomu zkusím říct, co půjde a vy si to nějak … přeberete …” zadívám se do našich odrazů v naleštěné vitríně kavárny. Vlastně my sami tady sedíme, jako figuríny, lákající další …
“Začátky mi nikdy nešly,” pomyslela si a zavřela oči. Ještě krok a spadne z římsy dolů.” Jsem přece zpěvačka, zpěvačka a ne kaskadér!” “Anito! Tak už sakra začni zpívat!” Cash stál opřený o sloupek poblíž kamery. Začínal přicházet o poslední zbytky nervů. Z téhle krásky mu prostě hrábne. Mladá dívka se ještě křečovitěji chytla rámu …
V současné chvíli probíhá psaní a korektura dalších příběhů. Z tvorby máme velkou radost a tak opět bude na co se těšit. Další příspěvěk by měl vyjít po 17.09.22. BáraJsem stopař příběhů a snů. Kromě psaní mne můžete potkat i na mém druhém projektu Strom snů. www.autorskepribehy.cz
Tento příběh je už staršího ročníku a spadá do samostatné tvorby autorky. Sedím naproti bývalce svého bývalého. Mám mít radost nebo ne … těžko říct. Ale jsou to už roky tak to nechávám plavat. Holka má značkový hadry a pohled laně, který právě zastřelili mámu. Na první pohled chytrá introvertka, co to měla snad až …
Za celou dobu svojí existence jsem neměla nehodu. Dobře, tak kecám. Měla. Ale jen jednu, to je jako žádná. Čísla do pětky se v matice vždycky zaokrouhlují směrem dolů. No ne? V současné chvíli mi je ta nula ale celkem k ničemu. Letím ze skály v naprosto úchvatném červeném cabriu. To auto není moje. I …
„Srdečně vás u nás vítáme … „, to jsem si mohl myslet. Nemám a nejmenší co tu dělám. Zase. “Kolikátý je tohle sakra sezení?” neuvědomuju si, že tuhle větu zřejmě říkám nahlas. Otočí se na mě několik hlav lidí sedících přede mnou. Jsem sociopat. Abych byl přesnější, ten týpek na pódiu si aspoň …
Chodil světem, neměl nic a cítil se sám. Už dlouho putoval, od doby, kdy se narodil uplynulo mnoho času a stále nevěděl co hledá. Vstával každý den brzy ráno a spát chodil až s pozdní nocí. Šel pouští i horami, plavil se vodou a skákal vzduchem aby si urychlil cestu. Dělal to tak každý …
Stalo se to loni v létě. “Protestující taxikáři se nakonec pohádali mezi sebou,” hlásal tučný nadpis článku. Až na to, že nebylo léto. A nebylo to loni. “Několik desítek taxikářů se ve středu odpoledne znovu sešlo na pražském Strahově ..” jo. Bylo to totiž včera. Tak moc si přeju zapomenout, ale ani tyhle noviny, prehistorická …
“Už je to dávno,co zkřížil mi cestu, prej podepiš se mi krví. Budeš mít všechno,ale neujdeš trestu jo. Byla to síla,byl to fakt nářez bylo to vážně skvělý. Teď tu mám všechno,ale neujdu trestu jo…” Písnička hrající z rádia mi připomíná, jak je život někdy odraz nás samých. Pro někoho je to soudce v …